OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ

Za rozpad ledovce Larsen B nemůže jen globální oteplování

Satelitní snímek z 1. března 1986. Šelfový ledovec Larsen B od té doby stále ustupoval, jak ukazují jednotlivé linie. Rozpad ledové plochy vyvrcholil počátkem března 2002.

1.3.2008

Když se v prvních měsících roku 2002 v Antarktidě rozpadl šelfový ledovec Larsen B, většina komentátorů to dala do přímé spojitosti s klimatickými změnami. Někteří neváhali vyslovit názor, že to nebude ojedinělý případ a další ledovce v oblasti čeká stejný osud. Zazníval argument, že teploty vzduchu na Antarktickém poloostrově rychle rostou (od roku 1940 o 0,5 stupně Celsia za dekádu). Jenomže jak upozornil Neil Glasser z univerzity v Aberystwyth a Ted Scambos z NSIDC (National Snow and Ice Data Center), vysvětlení je mnohem komplikovanější, než by se mohlo zdát.

"Zhroucení šelfového ledovce není tak jednoznačná záležitost, jak jsme si zpočátku mysleli. Jelikož bylo na ledovci krátce před kolapsem velké množství tavné vody, tak jsme usoudili, že na vině je zvýšení teploty," řekl prof. Glasser. "Avšak naše nová studie naznačuje, že rozpad šelfového ledovce není něco, co by bylo jednoduše řízeno podnebím. Podílí se na tom řada dalších atmosférických, oceánských a glaciologických faktorů."

Studie identifikovala několik důležitých okolností, které k zániku šelfového ledovce přispěly. Pukliny v ledu se začaly objevovat už v 80. letech minulého století. Závažné dopady mělo oteplování mořských proudů v Jižním oceánu. "To vedlo ke ztenčování šelfů. Jejich rozpad se tím usnadnil," poznamenal Dr. Scambos. "Nezvykle teplé léto 2002 bylo poslední kapkou."

Další výzkum se podle plánu zaměří na sousední šelf Larsen C, jenž je mnohem větší a silnější a v této chvíli se jeví jako stabilní.

Bližší a rozsáhlejší informace k tomuto tématu najdete na webu www.stahuje-cely-svet.cz .

Rozpad šelfových ledovců způsobuje zvyšování mořské hladiny - i když nepřímo. "Šelfové ledovce sami o sobě k vzestupu mořské hladiny nepřispívají, protože plavou na moři a vytlačují odpovídající množství vody. Ovšem když zmizí, pevninské ledovce se pohybují rychleji a ztenčují se, takže odvádějí více ledu do oceánů," vysvětlil Glasser.

Obrázek výše: Larsenův šelfový ledovec se nachází ve Weddellově moři u východního pobřeží Antarktického poloostrova. Nazván byl podle Carla Antona Larsena, kapitána norské velrybářské lodi Jason, která se do těchto končin vydala v prosinci 1893. Podle tvaru pobřeží vědci odlišili tři samostatné ledovce - Larsen A, Larsen B a Larsen C. Nejmenší Larsen A se rozpadl v lednu 1995. Larsen B z valné části zanikl během února a března 2002. Larsen C je zatím považován za stabilní, nicméně tým vedený Dr. Ericem Rignotem z JPL (Jet Propulsion Laboratory) se obává, že k destabilizaci a rozmělnění ledovce Larsen C může dojít už v příštím desetiletí.

Kolaps šelfového ledovce Larsen B měl velmi rychlý průběh, mezi 31. lednem a 7. březnem 2002 se ledový pokryv o velikosti 3250 km2 a hmotnosti 720 miliard tun rozpadl na nepřeberné množství větších a menších kusů. Stalo se tak po 10 tisíci letech relativního klidu. Šelfové ledovce v oblasti poloostrova ustoupily během několika dekád o 13,5 tisíce kilometrů čtverečních.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: