OČISTNÉ PROCESY SÍLÍ - PLANETA ZEMĚ SE OČIŠŤUJE OD HRUBOVIBRAČNÍCH ENERGIÍ

Ze Severního ledového oceánu začal unikat metan

Řeka Lena (4400 km) protéká východní částí Sibiře a vlévá se do moře Laptěvů v Severním ledovém oceánu. Tento barevně upravený družicový snímek z 27. února 2000 se zaměřil na říční deltu, kde je v posledních letech koncentrace metanu nebývale vysoká.

21.5.2008

Kvůli rychlému oteplování Severního ledového oceánu ztrácejí stabilitu ložiska hydrátů metanu na mořském dně. Pokud bude tento proces pokračovat, je pravděpodobné, že se dříve nebo později uvolní všechen metan a jeho průměrná koncentrace v atmosféře stoupne dvanáctinásobně. To by pro podnebí na Zemi znamenalo katastrofu. O nebezpečném dění za polárním kruhem hovořila na dubnové konferenci Evropské geologické unie (European Geosciences Union, EGU) Natálie Šachová z Ruska. Její obavy sdílejí i němečtí vědci.

Ne příliš hluboko pod hladinou Arktického oceánu se nachází asi 540 miliard tun hydrátů metanu. "Až dosud byl tento podmořský hydrát pokládán za stabilní," řekla Dr. Šachová, ruská expertka na biogeochemii z Geografického ústavu Ruské akademie věd ve Vladivostoku. Jenomže, jak vyšlo na jevo v posledních letech, permafrost se stává porézním.

To, že plyn začal unikat, potvrdila měření uskutečněná v letních měsících. Mořská voda byla přesycená metanem. Také ve vzduchu nad mořem byl obsah metanu nečekaně velký. Normální hodnoty byly místy překonány až pětinásobně. "Při letech vrtulníkem nad deltou Leny byla zvýšená koncentrace metanu zaznamenána i 1800 metrů nad zemí," uvedla Šachová.

Bližší a rozsáhlejší informace k tomuto tématu najdete na webu www.stahuje-cely-svet.cz .

K podobnému zjistění dospěli vědci z německého Institutu pro polární a mořský výzkum Alfreda Wegenera (Alfred Wegener Institut für Polar- und Meeresforschung, AWI). Ve vzdálenosti 3 až 13 kilometrů od pobřeží se podle jejich měření teplota sedimentů pohybovala v rozpětí od -1 do -1,5 stupně Clesia. Oproti tomu na pevnině byl permafrost podstatně chladnější: -12,4 st.C.

"To je ohromný rozdíl a nejlepší důkaz kritického teplotního stavu podmořského permafrostu," vysvětlila Šachová.

"Má pravdu. Je daleko pravděpodobnější, že ke změnám dojde na mořské mělčině než na souši," souhlasil Paul Overduin z AWI. "Pokud se bude zalednění Arktidy i nadále zmenšovat a pevninské šelfy zůstanou po stále delší dobu nezamrzlé, tak bude voda v těchto mělkých oblastech mnohem teplejší," řekl Overduin. Teplota mořských sedimentů pak stoupne nad bod mrazu a permafrost roztaje. "Zatím o tom neexistují žádné konkrétní údaje, ale máme důvodné podezření," pokračoval kanadský vědec.

Kdyby se všechen metan ze sibiřského regionu uvolnil do vzduchu, jeho koncentrace by stoupla dvanáctinásobně. "To by mělo za následek globální oteplení katastrofálního rozsahu," konstatovali vědci. Metan je 20-25 krát silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.

S tímto zdrojem metanu nikdo nepočítal, komentoval zprávu Laurence Smith, profesor geografie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Otázkou je, zda bude únik plynu postupný nebo náhlý. "Nikdo nedokáže říct, jestli to potrvá roky, desetiletí nebo staletí," zamyslela se Šachová. Nikdo ani neví, jestli metan neunikne velmi rychle. Mohlo by k tomu dojít prakticky kdykoli, připustila ruská odbornice působící na Aljašské univerzitě ve Fairbanksu.

Výzkumníci rozmístili ve Východosibiřském moři a moři Laptěvů řadu sond. Ty teď měří povrchovou teplotu permafrostu. V srpnu budou sondy vytaženy a vědci pak budou mít poprvé k dispozici celoroční kvalitní údaje z mořského dna. Šachová nicméně upozornila, že tato činnost není dostatečná. Pro pochopení toho, co se v Arktidě děje, bychom měli vyvinout mnohem větší úsilí. Riziko je totiž značné a zasluhuje si odpovídající pozornost.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: