PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Znečištěný vzduch v Asii je globální problém, zamořuje stratosféru

9. 4. 2010

Znečištěný vzduch v Asii je globální problém. Kvůli prudkému rozvoji průmyslu v Číně, Indii a Indonésii se zvyšuje koncentrace polutantů ve stratosféře. Během letních monzunů se milióny tun sazí, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a dalších látek dostávají vysoko do stratosféry (zhruba do výšky 30-40 km) a rychlé vzdušné proudy je transportují po celé zeměkouli. Zatímco v troposféře se tyto látky dlouho neudrží, ve stratosféře mohou setrvat i několik let. V příštích desetiletích můžeme očekávat zhoršování situace. Aerosolová clona by mohla ovlivnit podnebí a oxidy dusíku by mohly narušit ozonosféru. Uvádí to nová studie mezinárodního vědeckého týmu, kterou 25. března 2010 zveřejnil časopis Science.

Vědci se soustředili na počítačové simulace pohybu kyanovodíku (HCN) a dalších polutantů v atmosféře a na skutečné znečištění vzduchu v letech 2004 až 2009. V období letních monzunů byly nad asijským kontinentem naměřeny zvýšené koncentrace kyanovodíku, který vzniká při spalování biomasy. Z průmyslových a elektrárenských zdrojů se do ovzduší dostává mnoho sazí, oxidů dusíku a oxidu sířičitého. Znečišťující látky jsou stoupavými proudy vynášeny do stratosféry a odtud se šíří po celé planetě.

"Všeobecné přesvědčení bylo dosud takové, že plyny jako oxid siřičitý a oxidy dusíku do stratosféry nepronikají," řekl profesor Peter Bernath z univerzity v Yorku. Jenomže realita je jiná.

"Monzun je jedním z nejvýkonnějších systémů atmosférické cirkulace na Zemi a vzniká přímo nad silně znečištěnými regiony. Proto funguje jako dopravní prostředek pro přenos znečišťujících látek do stratosféry," uvedl hlavní autor studie William Randel z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum (National Center for Atmospheric Research, NCAR) v Boulderu.

"Je to jako díra, která nasává znečištění z povrchu a rychle ho přenáší do spodní stratosféry," vysvětlil Bernath.

Na některé důležité otázky zatím neznáme odpovědi: Projeví se klimatické změny zesílením nebo oslabením monzunů? Bude přenos znečišťujících látek do stratosféry pokračovat a v jaké míře? Bude to mít dopad na klima a ozonosféru?

"Znepokojují nás zejména oxidy dusíku, protože mohou ničit ozón," poznamenal Bernath.

Další věc je, že aerosoly by mohly mít ochlazující účinek na podnebí. Do popředí zájmu se tak znovu dostává fenomén známý jako globální zatemňování. Na druhou stranu jiné složky by mohly mít opačný účinek.

"Celkově vzato my nevíme, jak se to bude vyvíjet dál," připustil Bernath.

To je skutečně problém!

Komentář slovenského klimatologa Prof. RNDr. Milana Lapina CSc.:

Jen samotná Čína spaluje nyní více nekvalitního uhlí než všechny státy světa po 2. světové válce až do roku 1950. Nekvalitní uhlí produkuje při spalování nejen CO2 ale bez odsíření i SO2 (výsledkem jsou jednak kyselé deště ale i sírany v horní části troposféry a větší planetární albedo) a bez odlučovačů mají vysokou prašnost toxickými aerosoly. Zatímco emise CO2 a ani poškozování stratosférické ozonosféry Čínu momentálně až tak netrápí, kyselé deště jim už nyní masivně ničí lesy a toxické aerosoly způsobují velké zdravotní problémy. Řešení je složité, protože, pokud by Čína, Indie a jiné rozvojové státy začaly respektovat environmentální legislativu, tak by se u nich prodražila výroba a snížilo se tempo růstu HDP. Obyvatelstvo by to nepřijalo s nadšením, neboť stále jsou ještě na takové úrovni, že je zajímají jen nejbližší roky a nestarají se o to, co bude za 20 let, když si zamoří půdu, vodu a zničí ekosystémy. Zdá se, že zopakují proces v USA, Japonsku a Evropě, takže environmentální legislativu budou přijí

mat a dodržovat až tehdy, když to pro ně nebude snesitelné. Celkové nápravné náklady tak budou větší, než kdyby s tím začali hned teď, ekonomům a politikům se to ale vysvětlit nedá, protože myslí většinou jen na 5 let dopředu.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: