PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Stát hodlá vybírat mýto i na "okreskách"

14.08.2007

Vláda si připravuje půdu pro to, aby stát mohl začít brzy vybírat mýtné i na silnicích druhé a třetí třídy. A mýto by mohla platit nově i auta od 3,5 tuny, tedy "avie". Zda se takové změny vyplatí, má nyní vládě spočítat ministr dopravy Aleš Řebíček.

"Vláda schválila provedení studie, která ukáže, zda by takový systém nebyl prodělečný," řekl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Definitivně se podle něj o změnách rozhodně právě podle výsledků studie.

Menších nákladních aut, na které by se mohlo nově vztahovat placení mýta, je podle odhadů ministerstva asi šedesát tisíc. Stát by od nich peníze rád vybíral od ledna příštího nebo přespříštího roku.

Záležet bude na tom, jak rychle stačí ministr dopravy připravit a prosadit novelu zákona o pozemních komunikacích, bez které se zavedení mýta pro malé náklaďáky a na silnicích nižších tříd neobejde.

Zatím nikde v Evropě tak široké zpoplatnění silnic nefunguje.

Mýto vydělá vždy miliardy

Studie pro ministerstvo je v základu hotová. "Hlavní část je hotová, teď je potřeba do ní vložit správné parametry, na kterých se shodneme s ministerstvem dopravy i zástupci dopravců," říká dopravní expert z ČVUT Miroslav Svítek, který na studii pracuje.

První odhady, které počítají s výběrem na "okresních" silnicích od roku 2009, mluví o tom, že by stát mohl vydělat okolo třiceti miliard ročně. "Záleží samozřejmě, jak se stanoví cena za kilometr. Pokud bychom vycházeli z podobné sazby jako na dálnicích, vyjde to ziskově vždy," dodává Svítek.

Na dálnicích dnes platí kamiony těžší než dvanáct tun čtyři koruny za kilometr. V mýtném systému je nyní registrováno 200 tisíc kamionů, což je více než dvojnásobek původně uvažovaného počtu.

Podle údajů ministerstva dopravy bude nutné pro menší nákladní auta dodat dalších sto tisíc palubních jednotek, které jsou pro platbu mýtného nezbytné.

Se zpoplatněním avií a silnic nižší třídy nesouhlasí sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. "Čekáme objektivní analýzu, která prokáže ekonomický efekt rozšíření mýta bez závažných dopadů do ekonomiky," říká generální tajemník Česmadu Martin Špryňar. "Nejhorší by bylo na konci tohoto projektu zjistit, že systém pouze financuje sám sebe, občané zchudli a peněz na infrastrukturu je ještě o něco méně."

Protože půjde o rozšíření mýtného, bude nutné vypsat tendr na dodavatele - s největší pravděpodobností satelitního - systému. S tím souvisí i změna smlouvy s dodavatelem současného mýtného systému pro dálnice a rychlostní komunikace, firmou Kapsch.

Ministři dělají tajnosti

Kromě výše zpoplatnění malých náklaďáků ovšem ministři tají i o čem má být dodatek smlouvy s Kapschem. "Kdo a kde, kolik, to se dozvíte včas, tak, aby to neohrozilo vyjednávací pozici státu," řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Ivan Langer. Jenom řekl, že vláda schválila předložený materiál se změnami. Obsah tají i ministerstvo dopravy.

Podle původní smlouvy má Kapsch stále nárok na vybudování zhruba 500 mýtných bran na 1200 kilometrech silnic první třídy. Kvůli problémům s výstavbou bran ministerstvo ale od této varianty upustilo. Dodatek smlouvy počítá s tím, že Kapsch postaví na zkoušku mikrovlnný systém s 50 branami asi na dvou stech kilometrech silnic první třídy. Jako náhradu za ztrátu části zakázky stát navíc zaručí Kapschi výstavbu mýtného na všech budoucích dálnicích, které se začnou stavět do roku 2017. Původně to bylo do roku 2013.

Podle původní smlouvy je cena zakázky 22 miliard korun včetně služeb na deset let. Jak se změní náklady státu po přijetí dodatku, není jasné. Elektronické mýtné se v Česku vybírá od ledna na necelé tisícovce kilometrů. Kamiony dosud zaplatily více než tři miliardy.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: